pátek 13. ledna 2012

Vlajka EU a dvanáct kmenů Izraele

Co víme o symbolice znázorněné na „vlajce Evropy“? A kdo je jejím autorem? Německý „Die Welt“ na to odpověděl v roce 1998 ve svém článku.
Lukáš Beer
Paul M. G. Lévy (1910-2002) se označuje za skutečného otce
"vlajky Evropy". Po válce byl prezidentem tiskové a infor-
mační služby Rady Evropy.
Co vlastně symbolizuje oněch dvanáct hvězd na vlajce Evropské unie, respektive jejich počet? Na oficiálních stránkách EU se dozvíme, že dvanáctka byla přijata bez politických souvislostí jako symbol dokonalosti a úplnosti, který se poměrně často vyskytuje v tradovaných evropských tradicích a kultuře našeho kontinentu. Má vlastně symbolizovat dokonalost a znázorňovat všechny národy Evropy jakoby v jednom kruhu ve své jednotě. Jako názorný příklad používání tohoto počtu v dlouhé historii se běžně uvádí 12 znamení zvěrokruhu, 12 hodin na hodinách, 12 měsíců v roce, 12 kmenů Izraele, 12 apoštolů, 12 olympských bohů či 12 desek římského práva. Při cestě za poznáním nám pátrání po významu symbolů poněkud zkomplikuje spor o autorství návrhu vlajky, na který si činí nárok více osobností. Za autora vlajky je běžně označován katolík Arsene Heitz, který tvrdí, že se při jejím návrhu inspiroval také textem 12. kapitoly biblické knihy Zjevení, která zobrazuje ženu s dvanácti hvězdami kolem hlavy. Tento symbol je v evropském umění často spojen také se zobrazením Panny Marie právě s dvanácti hvězdami kolem hlavy, modrá je přitom též v umění chápána jako jeden z Mariiných atributů. Již před několika lety se však za skutečného autora „evropské vlajky“ označil Paul M. G. Lévy (1910-2002), bývalý ředitel informační a tiskové služby Rady Evropy. Lévy prý navrhl počet dvanácti hvězd ještě předtím, než jej Rada Evropy vlastně oficiálně uznala, a také prý zhotovil originální náčrt vlajky.

Německý mainstreamový a renomovaný list Die Welt přinesl již v srpnu roku 1998 článek Thomase Pinzky, ve kterém se autor pídí po řešení stejné otázky. Za autora je v textu označen právě Paul M. G. Lévy (v německém textu chybně uveden jako „Lévi“), belgický Žid angažující se po válce v Radě Evropy. Z článku vyplývá, že jedním z rozhodujících motivů (pokud ne přímo tím rozhodujícím) pro volbu dvanácti hvězd na „evropské vlajce“ má být počet dvanácti kmenů Izraele. Text z Die Welt je následovně doslovně přeložen do češtiny:

Thomas Pinzka: Hvězdný věnec je výsledkem jednoho příslibu
(Die Welt, 26.08.1998)
.
Už nějakou dobu visí na mnoha veřejných budovách vedle německé vlajky: vlajka Evropy. Dvanáct zlatých hvězd na tmavomodrém pozadí. Pokud se ale člověk zeptá, co tyto hvězdy symbolizují, narazí na rozdílné odpovědi. Mnozí na to neznají vůbec žádnou odpověď a reagují pokrčením rameny. Jiným se ještě vybaví, že Evropská unie kdysi jednou sestávala z dvanácti států, a domnívají se, že tím našli tu správnou odpověď. Ale tím se mýlí.
.
Příběh vlajky má svůj počátek v období Druhé světové války. Paul Lévi, Belgičan židovského původu, sledoval tehdy plný strachu v Leuvenu projíždějící četné železniční vlaky, ve kterých byli Židé německým Gestapem transportováni směrem na východ do nejisté budoucnosti. Tehdy Lévi složil příslib, že pokud přežije válku a nacionální socialisty, přestoupí na katolickou víru. Přežil a stal se katolíkem. Dne 5. května 1949 byla v Londýně založena Rada Evropy a Paul Lévi byl jmenován vedoucím kulturního oddělení Rady Evropy. O šest let později, v roce 1955, zástupci diskutovali o společné vlajce. Veškeré návrhy, ve kterých byl například po vzoru skandinávských vlajek obsažen kříž, byly socialisty zavrhovány jako ideologicky svázané a příliš křesťanské. Jednoho dne šel Lévi na jedné procházce kolem sochy Matky boží s hvězdným věncem. Osvětleny sluncem svítily zlaté hvězdy překrásně před zářivě modrou oblohou. Lévi nato vyhledal hraběte Benvenutiho, benátského křesťanského demokrata a tehdejšího generálního tajemníka Rady Evropy, a navrhl mu, aby předložil jako motiv na vlajku Evropy dvanáct zlatých hvězd. Benvenuti byl nadšený a o něco později se návrh všeobecně akceptoval. A tak dodnes zdobí ve všech státech Evropské unie vlajku Evropy zlatý hvězdný věnec Marie.
.
Počet dvanácti hvězd je poukazem na dvanáct kmenů Izraele (Gen 37,9) a tím na vyvolený Boží národ. Věnec jako symbol úspěchu a vítězství signalizuje nepřemožitelnost ženy. Ve Zjevení hovoří Jan pouze o „ženě“. Nepojmenovává jí ale Marií. V katolickém výkladu byla ale po dlouhou dobu žena kladena ve Zjevení na stejnou roveň s Marií. Protože o několik kapitol později se ve Zjevení zmiňuje o tom, že tato žena porodí Mesiáše, znamenalo by to, že tím je také matkou Ježíše. Tomu ale protiřečí fakt, že tato „žena“ je označována v kapitole 12, verš 17, Zjevení jako „matka křesťanů“. Tím by bylo nejvíce nasnadě spatřovat ve zmíněné „ženě“ symbol Božího národa ve své jednotě ve Starém a Novém svazku, domnívá se jeden vědec zabývající se náboženstvím.
.
Číslo „dvanáct“ mělo pro člověka vždycky zvláštní význam. Již u starých Egypťanů mělo podsvětí dvanáct bran. V řecké mytologii musel Herakles splnit dvanáct úkolů a Římané založili svůj právní řád na zákoně, který byl sepsán celkem na dvanácti tabulích. Ježíš zvolil z okruhu svých následovníků dvanáct mužů, kteří jsou v evangeliích popisováni jako dvanáct apoštolů, v návaznosti na dvanáct kmenů Izraele, o kterých se hovoří ve Starém zákoně. Kromě toho je ve Zjevení líčen Jeruzalém jako domovské město dokonalého Božího národa. „město má velkou a vysokou zeď s dvanácti bránami a na nich dvanácti anděly. Na brány jsou napsána jména: jména dvanácti synů kmenů Izraele. … Zeď města má dvanáct základních kamenů. Na nich stojí dvanáct jmen dvanácti beránčích apoštolů.“ Také zde najdeme spojitost mezi kmeny Izraele ze Starého zákona a dvanácti apoštoly z Nového zákona. Význam „dvanácti“ lze spatřovat také v tom, že dvanáct je výsledkem násobku tří a čtyř. Číslo tři zatupuje Boží trojici v podobě otce, syna a ducha, a čtyřka symbolizuje čtyři světové strany.